 
----------------------------------------------------------------------------------------------- Sobota 30.4.2011 Je čarodějnic a já musím ležet doma... Sedím uprostřed poloprázdného pokoje o čtyřech stěnách, do kterého jsem se před nedávnem nastěhoval. Televizí se nesou slova z filmu "Samotář v Seattlu", v němž se snaží malí kluk sehnat svému ovdovělému otci, v ten vánoční čas skrze pořad a posluchače tamního rádia, novou mámu. Je to nádherný film, jak zjišťuji, i když jsem ho několikrát viděl dříve. Každý z nás má sen potkat tu pravou a zamilovat se. Ne každému z nás se však poštěstí. Za okny posledního aprílového odpoledne padají velké kapky deště jako hroší slzy a mě na podlaze parket dohořívají dva kalíšky vonné svíčky, které ještě před měsícem byli součástí rozzářeného srdce jednoho romantického večera s náhodně nalezenou ženskou obětí. Měla tolik odvahy, že se za mnou vydala až z dalekých Českých Budějovic. Obdivoval jsem ji, že vážila takovou dlouhou a urputnou cestu z Budějic až sem za mnou na Jižní moravu. Přece jen to máme oba trochu z ruky :). Nevím co ji ke mě tak táhlo, ale ten večer kdy přijela se mi zaryl do mé hlavy a zůstane tam dokud neumřu. Venku to vypadá, že už přestalo pršet a mě za tu chvíli co zde píši tyhle řádky právě dohořela poslední zapálená svíčka. Poslední dny marodím doma s bolestí drásající mé krční mandle. Podle doktora je to buď angína nebo chřipka. Sám nevím jestli mu mám nebo nemám věřit co mi vlastně je. Sám to však vidím jinak, protože když Vás bolí v krku už 3 týdny není to normální a něco se ve Vašem těle děje. Přižnám se, že chvílemi myslím na to nejhorší! Vše ukáže až čas, jak to semnou vlastně je (a jakou nemoc zase mám :´( ). Jediný kdo ví co mě na tomhle světě čeká a nemine je Bůh. ;-) autor článku: Hansolo -----------------------------------------------------------------------------------------------
|
||
 |
||
